Po padesátce se tělo mění – ale krása a síla ženy nekončí. Stačí pochopit, co tělo potřebuje, a dopřát mu výživu, péči, klid a rovnováhu.
Každá z nás po padesátce to cítíme. Hladina hormonů se mění. Cyklus, který nás doprovázel celý život postupně odeznívá a nakonec se úplně vytratí. Věci, co fungovaly, fungovat přestanou (váha, spánek, touha, emoce). Je to období, kdy se na chvíli ztrácíme samy sobě, abychom se znovu našly.
Jenže u nás je ženský přechod pořád tabu. Je spojený s ironií, nevhodnými vtipy, zlehčováním, pocitem selhání, strachem a smutkem. A pro nás není snadné se zorientovat. Co se sebou dělat?
Byla jsem na tom podobně. Plná pochyb, vnitřního smutku. Cítila jsem konec něčeho, co mě do té doby formovalo. Chemie mého těla, kterou jsem znala a uměla v ní žít, se měnila a já skoro dva roky nevěděla, kdo vlastně jsem.
Menstruace přicházela nepravidelně, stávala se vzácnou a já ji začala oslavovat jako projevené ženství a zároveň jsem se s ní loučila.
Nevěděla jsem, která bude ta poslední. To vědělo moje tělo. Mé inteligentní tělo následovalo svůj přirozený program, pracovalo pro mě a chtělo mou pozornost.
A ano, byly chvíle, kdy jsem se bála. Bránila se. Trápila. V duchu jsem si říkala: „Ještě ne prosím. Ještě chci být žena.“
Velmi vám rozumím i otázkám plných nejistoty a obav z toho, jaká budu, jak se změním, budu se líbit sobě, ostatním? Jak moc je možné změny ovlivnit?
A víte, co mi změnilo pohled na celé toto období?
Seznámení s africkou kulturou Casamance.
Od roku 2024 jsem tam strávila víc než 10 měsíců v místních rodinách, v reálném, každodenním životě. A jako žena jsem přirozeně pozorovala ženskou roli, krásu, péči a postavení.
Rozepíšu to ještě víc v dalších textech, ale už teď chci přinést úlevu: spousta naší bolesti není z těla samotného, ale z kulturního nastavení.
Trápíme se často víc, než je potřeba, protože naše společnost pořád ještě spojuje krásu ženy jen s mládím a plodností.
Kdybych nezažila úctu a respekt k ženám v Casamance na vlastní kůži, je možné, že bych se vyčerpávala a trápila dál.
A teď přijde něco, co vás překvapí:
Ženy v Casamance se na období po přechodu těší. Jak je to možné?
Zaprvé. Krása tam není definovaná podle vrásek. Krásná je žena, která vyzařuje zdraví, energii, laskavost, to vše se jí propisuje do výrazu a má důstojné držení těla.
Zadruhé. Přechod je vnímán jako hluboká transformace, iniciační rituál. A žena po přechodu vstupuje poprvé v životě do své stabilní síly, díky, které může vést i určité rituály, které ji do té doby mohly ohrožovat.
Proto, moje milé, netrapte se víc, než je nutné. Smutek k této etapě patří. Je to loučení. To je v pořádku. Jen v něm nezůstávejte příliš dlouho.
Přechod je skutečně přechod do nové fáze. Neznamená, že jste staré, a přišly jste o svůj půvab a přitažlivost. Není to ztráta. Naopak!
Právě v této etapě dostáváme šanci zažívat svou skutečnou sílu a kdo skutečně jsme.
Krása a přitažlivost nemizí, propojuje se s hloubkou našich životních zkušeností.
Pokud porozumíme smyslu celého procesu, naučíme se znovu naslouchat svému tělu a dopřejeme mu to, co potřebuje, čeká nás období, kdy se pocítíme možná nejlépe v celém našem životě.
CO POTŘEBUJE ŽENA PO PADESÁTCE, ABY SE CÍTILA ZDRAVÁ, KRÁSNÁ A PŘITAŽLIVÁ?
Potřebuje si věřit a ŽÍT.
A o tom už něco vím. :-)
Mé milé,
pečujme o sebe, užívejme si toto období s respektem a láskou.
Vaše Helena
Biosíla přináší výživu, která naslouchá tělu – v každém věku.
Protože zdraví a krása nejsou dvě věci. Jsou to dvě podoby jedné síly. 🌺
Podívejte se na naši nabídku:
LiveLin LongLife - výživa buněk a zdravý mikrobiom
LiveLin ProEstrogen - hormonální rovnováha a ženská síla
