Historické souvislosti působí místy až absurdně.
Do roku 1990 byly ženy dlouhodobě vylučovány z klinických studií. Dominovala totiž představa, že muži a ženy jsou v jádru stejní a jediným problémem jsou „pesky hormones“ – otravné hormony.
V roce 1977 – FDA zakázala účast žen ve fertilním (plodném) věku v raných fázích výzkumu. Většina velkých onkologických, kardiologických i metabolických studií 80. let probíhala stále pouze s muži.
Dokonce i studie z roku 1990 o vlivu diety na estrogenový metabolismus v souvislosti s rakovinou prsu a dělohy probíhala na mužích, což je dost šílené!
Za důvodem, proč se to dělo stojí představa, že ženy a muži nejsou fundamentálně odlišní a že jedinou odlišností jsou "pesky hormons" a tedy, že nejlepším způsobem, jak studovat ženy, je studovat muže.
Až 1993 přinesl americký zákon NIH Revitalization Act povinnost zahrnout ženy do klinických studií, a analyzovat a posuzovat výsledky těchto studií z hlediska rozdílů mezi pohlavími.
Není tedy divu, že kvalitní výzkum zaměřený na ženy vzniká teprve posledních 30 let. A dohánět desítky let rozdílů, když se ženské zdraví sledovalo na mužích, není jednoduché.
Rozdíly mezi muži a ženami jsou i ve stonání, např. při infarktu.
- Muži – ucpání velkých tepen, akutní a typické projevy.
- Ženy – mikrovaskulární postižení menších tepen hluboko v srdečním svalu → příznaky nejsou klasické.
Výsledek?
Pozdní diagnóza, podcenění příznaků, odlišné projevy bolesti.
A to vše proto, že většina diagnostických a prognostických kritérií vznikla na mužských souborech.
Ženské tělo je cyklické – a je třeba to respektovat.
Ženská biologie funguje v opakujících se cyklech, a to jak měsíčních, tak dlouhodobých:
- hormonální fáze,
- změny v metabolismu,
- vliv na imunitu,
- reakce na zátěž a regeneraci,
- rozdíly ve výkonu i psychickém nastavení.
Pochopení těchto rytmů nám umožňuje:
- plánovat výživu i zátěž podle biologických fází,
- lépe předcházet vyčerpání,
- zpomalit proces biologického stárnutí,
- podpořit dlouhověkost a celkovou vitalitu.
Každá žena je jiná.
Mezi ženami existuje obrovská hormonální variabilita.
Proto je klíčové, aby se každá žena naučila vnímat sama sebe, signály svého těla a rozdíly mezi jednotlivými fázemi. Personalizace není trend – je nutností.
Ženy žijí déle – ale ne zdravěji
Stárnutí je hlavním rizikovým faktorem naprosté většiny chronických onemocnění.
Ženy se v Evropě dožívají v průměru 82 let, ale takzvané Healthy life years činí jen 62,7 let.
To znamená, že posledních 19,3 let života prožívají se zdravotním omezením.
Dlouhověkost žen se tak mění z výhody na výzvu. Nejde jen o to, jak dlouho žijeme – ale v jaké kondici.
Proč o tom píšeme na Biosíle
V Biosíle se dlouhodobě vzděláváme v tématech ženského zdraví, cykličnosti, výživy a dlouhověkosti.
Informace z Konference Moderní výživy 2025 přinášíme proto, že mohou ženám pomoci lépe porozumět svému tělu, cyklům a zdraví.
Téma ženské dlouhověkosti je jedním z nejdůležitějších témat současné longevity medicíny – a my ho budeme sledovat dál.
Vaše
Helena Langerová
724 050 767
